Lenochod

Jeden lenochod se kdysi zeptal mě,

Zda vidím svět stejně úžasně,

Hleděl jsem na něj užasle,

A trochu začal koktat.

Pak ze mě vypadlo: modře,

A on pravil dobře,

Snažíc se to zakecat,

Počal jsem vzlykat.

Ten lenochod se mě pokusil utěšit,

Já se nenechal konejšit,

Jsem já snad jeho dítě?

Já jsem homo sapiens,

Doufám že superior,

Abych nemusel nosit výrobky značky dior,

Já totiž toužím smát se vaším myslím,

Ať už si myslim co si myslím,

Jelilož mě urazila vaše povýšenost,

Nalezl jsem tuto směšnou činnost,

A tak jsem se stal přijatelnějšim.